Třetí období

(1601 - 08) bylo obdobím velkých tragédií a tragikomedií, kdy Shakespearovo charakterizační umění dosáhlo vrcholu: Hamlet vychází z tragedie pomsty, avšak důraz je vněm položen na mravní dilema hlavního hrdiny, jenž má zabít vraha svého otce. Othello ukazuje jak intrikami lze i v čestném člověku probudit vášně, které vedou k spáchání zločinu. Hrdinou tragédie Macbeth je muž, kterého ke zločinu přivedlo jeho vlastní ctižádost. Král Lear odhaluje nemilosrdnou ziskuchtivost, jejíž obětí se stává starý pošetilý král neschopný rozeznat dobrotivé a milující své nejmladší dcery. Troilus Kressida je satira na válku a zradu lásky. Konec všechno spraví a půjčka na oplátku patří mezi tzv. Problémové hry (hořké komedie).
Ve čtvrtém období ( dramatické renesance) vznikly hry Perikles, Cymbelín, Zimní pohádka, bouře a Jindřich 8., v nichž Shakespeare uplatnil nové dramatické postupy. Některé z těchto pozdních her byly psány ve spolupráci s jinými autory.
Ze Shakespearovy poezie je nejvýznamnější sbírka 154 sonetů, adresovaných zčásti mladému příteli a zčásti tajemné černé dámě.

Viliam Shakespeare

Anglický dramatik a básník. Narodil se 23.4.1564 ve Stredfordu a zemřel 23.4.1616. Roku 1588 se usadil v Londýně jako autor her. Od roku 1594 působil jako herec a dramatik skupiny "Služebníka lorda komořího", později "Královských služebníků". Stal se částečným vlastníkem divadla "Globe" (Zeměkoule) a později i "Blackfairs" (U černých bratří). Jeho kariéra skončila roku 1613, kdy se vrátil do Stredfordu. Ačkoli datace jeho her je nejistá, můžeme jeho dramatická díla rozdělit do čtyř období:
V prvním, raném období (1590 - 93), převažují hry historické (3 díly Jindřicha 7., Richard 3.), které čerpají z Anglických kronik a rané komedie (Komedie omylů, Zkrocení zlé ženy, Dva veronští páni, marná lásky snaha), napodobující klasické vzory.
V druhém období, období zrání (1594 - 1600), napsal romantickou tragédii o zmařené lásce veronských milenců Romeo a Julie historické hry Richard 2. Jindřich 4., Jindřich 4. a optimistické komedie Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový, Mnoho povyku pro nic a Veselé písničky windorské.

Macbeth

je muž , kterého k zločinu přivede jeho pošetilý král, neschopný rozeznat dobrotivé a milující srdce své nejmladší dcery; Troilus a Kressida je satira na válku a zradu lásky; Dobrý konec všechno spraví a Půjčka za oplátku patří mezi tzv. problémové hry (hořké komedie). Ve čtvrtém období (dramatické romance) vznikly hry Perikles, Cymbelín, Zimní pohádka, Bouře a Jindřich VIII., v nichž Shakespeare uplatnil nové dramatické postupy. Některé z těchto pozdních her byly psány ve spolupráci s jinými autory. Ze Shakespearovy poezie je nejvýznamnější soubor 154 sonetů, adresovaných z částí mladému příteli, z části tajemné černé dámě. Tematický záběr je široký, od kontemplací o času a nesmrtelnosti až po ostrou společenskou kritiku. Zneuctění Lukrécie je hrdinská výpravná skladba s antickým námětem, Venuše a Adonis je lyrickoepická báseň inspirovaná Ovidiovými Proměnami. Elegie Fénix a hrdlička předjímá metafyzickou poezii.

Shakespeare William

(23.4.1564 – 23.4.1616)
anglický dramatik a básník; nejvýznamnější představitel alžbětinského divadla. Narodil se ve Stratfordu–upon-Avon, 1588 se usadil v Londýně jako autor her, od roku 1594 působil jako herec a dramatik skupiny Služebníků lorda komořího, později Králových služebníků. Stal se částečným vlastníkem divadla Globe (Zeměkoule) a později i Blackfriars (U černých bratří),. Jeho kariéra skončila v roce 1613, kdy se vrátil do Stratfordu. Ačkoli datace jeho her je nejistá, lze jeho dramatické dílo rozdělit do čtyř období. V prvním, raném období (1590 – 93), převažují historické hry ( 3 díly Jindřicha VI., Richard III.), které čerpají z anglických kronik, a rané komedie (Komedie omylů, Zkrocení zlé ženy, Dva veronští páni, Marná lásky snaha), napodobující klasické vzory.