VÁCLAV KLIMENT KLICPERA – ROHAVÍN ČTVERROHÝ
DIVOTVORNÝ KLOBOUK
HADRIÁN Z ŘÍMSU

JAN NEPOMUK ŠŤĚPÁNEK – autor řady veseloher a frašek
- ČECH A NĚMEC … TINTILI VANTILI

JOSEF KAJETÁN TYL – tvůrce českého realistického dramatu
- PRAŽSKÝ FLAMENDR … PALIČOVA DCERA … FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ…
Historické hry: KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘI … JAN HUS
Dramatické hry: STRAKONICKÝ DUDÁK … JIŘÍKOVO VIDĚNÍ

VÁCLAV THÁM – překlady her,
BŘETISLAV A JITKA
VLASTA A ŠÁRKA ANEB DÍVČÍ RÁJ U PRAHY

VÝVOJ ČESKÉHO DIVADLA 19.

V Řecku vznikly základní žánry antického divadla na oslavách boha Dionýsa. Nejstarší česká dochovaná tvorba je představována hrou MASTIČKÁŘ. V období vrcholného feudalismu nalézáme českou hru HRA VESELÉ MAGDALÉNY. Oficiální drama v období baroka je představována jezuitskými hrami, převážně latinskými s biblickou tématikou – KAREL KOČVARA
V literatuře pololidové se odráží měšťanská tvorba frašky – FRANTIŠEK KOCMÁNEK – zachováno 7 her
Náboženské hry, zejména velikonoční SALIČKA
Soudobá tématika – KOMEDIE O TURECKÝ VOJNĚ

Od 2. Poloviny 17. Století se objevuje LOUTKOVÉ DIVADLO
Prvotním úkolem OBROZENECKÉHO DIVADLA bylo zajistit pravidelná česká představení, vychovat české herce a také vytvořit původní české hry. První scéna vznikla v Kotcích, později ve STAVOVSKÉM DIVADLE. V letech 1786 – 1789 fungovalo VLASTENECKÉ DIVADLO – BOUDA. V Boudě byly provozovány jednak hry klasiků v předkladech – Moliére, Shakespeare, Schiller… a jednak původní veselohry PROKOP ŠEDIVÝ – MASTNÉ KRÁMY, PRAŽŠTÍ SEDLÁCI

samizdatové
- většina her zůstala v čtené podobě nebo inscenována v zahraničí
- domácí divadlo Vlasty Chramostové (též bytové divadlo)
- soukromé inscenace na Havlově Hrádečku
- autoři – P. Kohout, V. Havel, Jos. Topol, I. Klíma, M. Uhde, Karol Sidon, P. Landovský, M.Kundera

Zdeněk Svěrák

(1936)
Původně učitel češtiny, je všestrannou osobností: píše písňové texty, divadelní, rozhlasové a televizní hry, filmové scénáře, působí jako herec, publikoval i krátké povídky a básně. Patří k nejúspěšnějším poválečným českým humoristům, přičemž jeho práce si nachází příjemce bez ohledu na věkové, sociální i vzdělanostní diference. Výrazně se prosadil jako protagonista Divadla Járy Cimrmana (s L. SMOLJAKEM napsal řadu „cimrmanovských“ her a „seminářů“, např. Hospoda Na mýtince, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Posel z Liptákova aj.).
Postava nedoceněného českého génia se zrodila v duchovně uvolněné atmosféře 60. let jako kolektivní mystifikace. Svěrák spolu s L. Smoljakem obohatili výchozí dadaisticky hravý nápad o mnohostrannou kritickou reflexi českého provincionalismu a češství vůbec a zároveň jej přetvořili z takřka výlučně intelektuálské produkce v oblíbenou lidovou zábavu. V 80. letech vznikla i filmová podoba cimrmanovské mystifikace (Jára Cimrman ležící, spící), a také s Obecnou školou stylově korespondující film Vesničko má středisková (1985, režie J. MENZEL). Dále Svěrák mj. dokončil J. BRDEČKOU rozepsaný scénář vycházející z pohádky J. Wericha Tři veteráni (1983, režie O. LIPSKÝ). Školní prostředí se objevuje i v televizní hře Případ Platfus (1985). Velmi úspěšné jsou Svěrákovy práce pro mládež, např. pohádka Tatínku, ta se ti povedla (1991), rozhlasová hra Kolo se zlatými ráfky (1988), písňové texty, televizní pořady apod. Posledním úspěchem je oscarový film Kolja.

70. - 90. léta v našem dramatu

oficiální
- poznamenáno normalizací, ale i hodnotnější hry

Oldřich Daněk (1927)
- Válka vypukne po přestávce, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Zpráva o chirurgii města N.

Karel Steigerwald (1945)
- Neapolská choroba
- prvky grotesky a absurdního divadla
- tragikomedie o nebezpečí totality
- Dobové tance
- komedie z dob Bachova absolutismu
Jiří Hubač (1929)
- Stará dobrá kapela – TV inscenace Nezralé maliny
- Ikarův pád
Daniela Fischerová (1948)
- Hodina mezi psem a vlkem – o Villonovi

- vliv Čs. televize v oblasti dramatické tvorby – Jaroslav Dietl (1929 – 1985)


b) nová divadla malých forem, neprofesionální divadla
- Studio Ypsilon, HA-divadlo, Divadlo Na provázku, Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo Na okraji, Sklep, Semafor, Činoherní klub, Reduta
- autoři – Z. Svěrák, L. Smoljak, B. Polívka, M. Horníček, J. Suchý, M. Šimek, J. Krampol, Vyskoči