Alfréd Radok

- navázal na Buriana
- i u něj nacházíme základ moderního režisérství
- vychoval celou řadu českých režisérů - Menzel, Forman, Chytilová
- autor Laterny magiky
- kromě linie klasického dramatu u nás vznikla i druhá linie:

Kabaretní divadlo:
- vzniklo z commedie del’arte, charakteristické pro klasicismus
- drama nižší třídy
- typizované postavy: Pierot, Harlekýno, Colombino, Esmeralda či Dotóre
- snaha oslovit nejširší vrstvy, zábavnost
- všestrannost - hudební, taneční až artistní, improvizace
- commedie del’arte se vyvinula
1) PANTOMIMA - později němý film
2) REVUÁLNÍ PÁSMA
- Hašler - zesměšňoval pivní vlastenectví
- Hašek - založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona
- intelektuální zábava (účastnili se i Kyš, Kafka, Gellner)
- Arthur Longel - Červená sedma - kabaretní spolek, hráli Rokoku, vystupoval zde i Vlasta Burian
- od herců se vyžadovalo naprosto vše - aby uměli hrát, zpívat, tančit a v prvé řadě improvizovat
- kabaretních divadel u nás vznikalo velké množství
- zásadou byla naprostá aktualizace na veřejné dění

Emil František Burian (1904 – 1959)
- založil Divadlo dada (později D 34)
- nesmírně nadaný dramatik a režisér
- vycházel z realistického dramatu
- přístup k divadlu jako ke koncertu - chtěl, aby výkony herců byly v harmonii
- od herců žádal, aby ze sebe vydali maximum
- zastával názor, že divadlo je kolektivní práce - není malých rolí (každá role se musí zahrát naplno)
- zdůrazňoval, že divadlo je celek - výkon herců musí být sladěn
- po osmačtyřicátém roku upadl v nemilost a nemohl tvořit tak, jak by si přál - napsal Láska a smrt, Vojna (1935) - zpracovaná lidová slovesnost

Režisérské divadlo

Režisérské divadlo:
a) impresionistické, vitalistické a poetistické prvky
- pojetí inscenace jako uměl. celku
- vzrůst úlohy režiséra a režie (vliv Stanislavského z MCHATu)
- J. Kvapil (Princezna Pampeliška – herečka H. Kvapilová, libreto k Rusalce)
- měl blízko k impresionismu (iluzivní nálada, světlo a stín, kulisy)
- Fr. Šrámek (Měsíc nad řekou, Léto, Zvony, Soud)
- V. Nezval (Milenci z kiosku)
- Jiří Mahen (Ulička odvahy, filmová libreta Husa na provázku)
a) psychologie postav
- vliv Ibsena
- omezení přemíry zápletek v ději
- Jaroslav Hilbert (Vina – mravní problém svedené dívky)
- Otokar Fischer (Otroci, Orloj světa)
b) historické drama
- realistické
- A. Jirásek
- symbolistní
- J. Hilbert (Falkenštejn)
- Jiří Mahen (Jánošík)
- hledání smyslu života
- Stanislav Lom (Vůdce, Děvín)
- Arnošt Dvořák (Král Václav IV., Husité)
c) vážné drama
- F. Langer (Periférie lidé na okraji společnosti, Dvaaosmdesátka, Jízdní hlídka, Vítězové)
d) expresionismus (jevištní)
- prudká, křečovitá gesta
- K.H. Hilar (režisér ve Vin. a v Nár. div.)
e) ostatní
- V. Dyk (Zmoudření dona Quijota)
- F.X. Šalda (Zástupové, Dítě, Tažení proti smrti)
- J. Wolker (Nejvyšší oběť)
- Čapek - Loupežník (lyrizované drama), Ze života hmyzu (bajka, ne dějová vazba, spíše myšlenková), R.U.R. (klasické realistické drama), Věc Makropulos (postaveno jako činohra), Adam stvořitel (hra s jedním hercem), Bílá nemoc (klasické realistické drama), Matka (hra s jedním hercem).

Drama od poloviny sedmdesátých let

Drama od poloviny sedmdesátých let
Ve výběru her pro Prozatímní divadlo i letní scény (arény) převažovaly zábavné a konverzační hry, často s drsným humorem a komikou, nebo romantizující historické tragédie plné intrik, podivných tajemství, krevní msty, s andělskými nebo ďábelskými postavami apod.
Josef Jiří Kolář (1812 - 1896)
- tragédie Pražský žid, historická hra Smiřičtí
František Věnceslav Jeřábek (1836 - 1893)
- Služebník svého pána - tragédie, zachytil rozpor mezi prací a kapitálem
- Syn člověka čili Prusové v Čechách roku 1757 - vztah mezi láskou k vlasti a k lidstvu
Emanuel Bozděch (1841 - 1889)
- divadelní kritik a dramaturg, zmizel za záhadných okolností
- historické veselohry Z doby kotiliónů, Zkouška státníkova, Světa pán v županu
- historické tragédie Baron Goertz, Dobrodruzi
Drama v období realismu
1883 - definitivní otevření Národního divadla - středisko českého divadelního života
Ladislav Stroupežnický (1850 - 1892)
- veselohra Naši furianti - spor o místo ponocného ve vsi, ironický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici
- další hry Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Na valdštejnské šachtě

Gabriela Preissová (1862 - 1946)
- otřesné tragédie ze slovácké vesnice Gazdina roba, Její pastorkyňa - lidské vztahy ovládány majetkem a pokrytectvím
- hudební zpracování: J.B.Foerster: opera Eva, L.Janáček: opera Její pastorkyňa
Alois (1861 - 1925) a Vilém (1863 - 1912) Mrštíkové
- realistická tragédie Maryša - ze slovácké vesnice, obraz sociálních rozdílů, úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v tehdejším životě
- kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)
- funkce slováckého nářečí - charakteristika postav a prostředí
České drama a divadlo první poloviny 20. století
- přelom století - Šrámek (Měsíc nad řekou, lyrické drama)
- vliv moderního světového dramatu (Ibsen, Čechov)
- v první polovině 20.století bylo u nás velké množství divadel:
- Národní divadlo, Německé divadlo, Vinohradské divadlo, Burianovo divadlo (Vlasta Burian), Divadlo K, Divadlo D 34-41.

Divadlo v počátcích národního obrození

Divadlo v počátcích národního obrození
- josefínské reformy - vznik novočes. divadla
- od 1738 němec. divadlo s činohrou i operou
- od 1783 Stavovské divadlo
- 1771 - první pokus o čes. hru (Kníže Honzík) v divadle v Kotcích
- později se hrálo česky i ve Stavov. div.
- založení dřevěné Boudy na Václav. nám (1786 - 1789)
skupina Václava Tháma
- vlastenecké hry z národních dějin (Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka)
Prokop Šedivý
- frašky z pražského lidového prostředí (Masné krámy, Pražští sládci)

- po zániku Boudy se hrálo ve Stavov. div. a přechodně také v divadle U Hybernů
Divadlo ve dvacátých letech
- promyšlenější organizace českých představení na scéně Stavov. div.
- profesionální herecký sbor pod vedením dramaturga Jana Nepomuka Štěpánka
- náměty z minulosti - rytířské hry nízké umělecké úrovně, historická dramata z národ. dějin
- veselohry ze současnosti
Jan Nepomuk Štěpánek (1783 - 1844)
- veselohry, situační komedie (Čech a Němec)
- hry historické (Obležení Prahy od Švédů, Břetislav I., Český Achilles)
Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859)
- historické hry Blaník, Jan za chrta dán
- pohádkové motivy, hry ze současnosti
- veselohry Divotvorný klobouk, Zlý jelen
- Každý něco pro vlast - konverzační hra, satira na soudobou společnost
Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856)
- od r.1842 řídil česká představení na vedlejší scéně Stavovského divadla v Růžové ulici
- dramata:
- ze současného života (Pražský flamendr, Paličova dcera, Fidlovačka)
- historické hry (Jan Hus, Kutnohorští havíři)
- dramatické báchorky (Strakonický dudák, Jiříkovo vidění)
- adaptace
- Fidlovačka - píseň Kde domov můj? - slepý houslista Mareš (hudba - Fr. Škroup)
- Kutnohorští havíři - první sociální drama
- Strakonický dudák - dudák Švanda - vlastnosti čes. člověka.