Jan Nepomuk Štěpánek

Čech a Němec
Obležení Prahy od Švédů
Břetislav I.

Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)
Divotvorný klobouk
Rohovín čtverrohý
každý něco pro vlast
Hadrián z Římsu
Zlý jelen
Božena

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
- nejvýznamnější český dramatik Národního obrození, v jehož tvorbě dosáhlo české obrozenecké drama vrcholu
- tvůrce českého realistického dramatu
- psal především hry ze současnosti
- Bankrotář, Pražský flamendr, paličova dcera, Fidlovačka - veselohra
- dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena
- historické hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka

1. polovina 19. století
- sílí snaha po vybudování stálého českého divadla
- roku 1862 je otevřeno Prozatímní divadlo (první představení – Hálkova historická hra Král Vukašín)

František Věnceslav Jeřábek
Služebník svého pána

Emanuel Bozděch
Zkouška státníkova
Světa pán v županu
- veselohry

Roku 1868 je položen základní kámen Národního divadla, r. 1881 vylo dokončeno (vyhořelo) a definitivní otevření ND bylo koncem roku 1883.
Generace Národního divadla:
Hudební tvorba – opera

Bedřich Smetana (1824 – 1884)
- tvůrce české národní hudby a české opery
- Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství

Milan Uhde (1936 - ….)

- básník, prozaik, dramatik, literární kritik, scénárista, autor rozhlasových a televizních her. Vystudoval filozofickou fakultu brněnské univerzity, obor čeština a ruština. Redaktor měsíčníku Host do domu. Své první verše vydával v brněnské Rovnosti. Autorem písňových textů, sestavoval recitály a montáže pro brněnské Divadlo X. vytvořil námět pro film Souhvězdí Panny. V 60. Letech napsal řadu rozhlasových her, většina z nich byla úspěšně uvedena v zahraničí – SRN, Norsko, Belgie, Francie, Polsko …. V 70. A 80. Letech přes publikační zákaz spolupracuje s brněnským Divadlem na provázku (např. „Balada pro banditu“).

Dílo:
1. „Král Vávra“ – hra se zpěvy

2. „Obloha samej cvok“ – soubor textů pro brněnské Divadlo X.

3. „Hra na holuba“, „Zubařovo pokušení“, „Pán plamínků“ – v samizdatu.

Domácí divadlo Vlasty Chramostové a soukromé inscenace na Havlově Hrádečku.

Vývoj divadelnictví

Drama 70. A 80. Let

- množství autorů nesmí publikovat, někteří jsou vězněni, jiní odcházejí do zahraničí.

Oldřich Daněk

- autor historických a současných děl o etice člověka. Psal hry a romány, ve kterých odkrýval rozpory mezi individuálním a společenským pojetím morálky.

Dílo:
1. „Umění odejít“, „Pohled do očí“, „Svatba sňatkového podvodníka“, „Dva na koni, jeden na oslu“.

Jaroslav Dietl

- autor českých mnohadílných seriálů, psal převážně komedie a veselohry.

Dílo:
1. „Nepokojné hody svaté Kateřiny“, „Nehoda“, „Muž na talíři“, „Tři chlapi v chalupě“, „Nejmladší z rodu hamrů“, „Muž na radnici“, „Žena za pultem“.


EXILOVÉ A SAMIZDATOVÉ DRAMA

Václav Havel (1936 - ….)

- dramatik, esejista, publicista. Nejprve se vyučil chemickým laborantem, při zaměstnání vystudoval střední školu a jeho studia dále pokračovala na Ekonomické fakultě ČVUT, posléze absolvoval Divadelní fakultu AMU, obor dramaturgie. V divadle začíná jako jevištní technik – Divadlo ABC, Divadlo Na Zábradlí, působí jako asistent režie u Alfréda Radoka, v 70. Letech pracuje jako pomocný dělník v trutnovském pivovaru a roku 1977 se stává jedním z prvních tří mluvčích Charty 77. Je představitelem absurdního dramatu. Byl několikrát vězněn.



Dílo:
1. „Zahradní slavnost“ – drama, paroduje fráze, strnulost a neživost systému, jenž se snaží řídit celou společnost a který je nebezpečný v tom, že se snaží a mnohdy s úspěchem, rozbít lidskou identitu.

2. „Vyrozumění“ – hra zachycuje rozklad osobnosti, zneužívání jazyka, zneužívání člověka.

3. „Ztížená možnost dorozumění“ – neschopnost člověka uskutečnit záměr a rozhodnout se.

4. Další hry byly zakázané: „Spiklenci“, „Audience“, „Vernisáž“, „Protest“, „Largo desolato“.

Breton Brecht – „Žebrácká opera“

Vítězslav Nezval
„Manon Lescaut“ – divadelní hra je oslavou českého jazyka (jako předloha sloužil román francouzského spisovatele 18. století A. Prévosta).
„Milenci z kiosku“

Za protektorátu ztratila česká divadla některé budovy, mnohé hry se nesměly zveřejňovat a nad tvorbou vládla cenzura. Mladá generace se soustředila kolem Divadélka PRO 99 a Větrníku.

Drama v letech 1945 – 1948

- válka přerušila kontinuitu v dramatickém umění a zanechala v něm hluboké stopy.
- Alegorie, pohádka, historie – první česky psanou poválečnou hrou byla humorná pohádka. Jana Drdy – „Hrátky s čertem“, divadelní hra „Dalskabáty, hříšná ves“

Frank Tetauer
„Vlajky v plamenech“ – historický námět

Ferdinand Peroutka
„Oblak a valčík“ – alegorie

Josef Kainar a Vratislav Blažek – psali satiry.

Drama od roku 1948 do pol. 50. let.

- rok 1948 znamená začátek úpadku, který můžeme sledovat po řadu let, skutečná satira je nahrazena komickým zesměšňováním „třídních nepřátel“.

Jaroslav Klíma
„Štěstí nepadá z nebe“
„Vaška Káni“

Socialistický realismus

Miroslav Stehlík
„Mordová rokle“

Vojtěch Cach
„Duchcovský viadukt“
„Paní Kalafová“ – o dělnické historii

Milan Jariš
„Boleslav I.“ – o historii vůbec

Budovatelské drama

Vašek Káňa
„Parta brusiče Karhana“

Miloslav Stehlík
„Nositelé řádu“

Drama v 2. polovině 50. let a 60. let

- drama tohoto období tvoří zlatou kapitolu českého dramatu. Vzniklo velké množství divadel malých forem, která se až postupem času profesionalizovala. V jednotlivých divadelních souborech vznikaly vlastní hry, herci si tvořili vlastní texty buď podle předloh, nebo podle se tak, aby mohli spolupracovat s publikem, reagovat na jeho podněty atd. uplatnil se přitom tanec, jazz, rozvíjel se kabaret, šanson, recese, pásmo atd.

1958 vzniklo divadlo Na zábradlí (Václav Havel). 1959 Semafor (Jiří Suchý, Ivan Vyskočil). 1963 Viola. 1967 Divadlo Járy Cimrmana. 1959 Satirický kabaret Večerní Brno. 1963 Studio Ypsilon v Liberci. 1967 Husa na provázku v Brně. Divadlo Retunda (Jaroslav Jakoubek, Pavel Kopta, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Ivan Vyskočil, Jan Vodňanský).

Ivan Vyskočil (1929 - ….)

- prozaik, autor rozhlasových her, herec. Vystudoval herectví, psychologii a pedagogiku. Byl uměleckým vedoucím činoherního souboru divadla Na Zábradlí. Od roku 1964 se stává uměleckým vedoucím Ne-Divadla Klubu. Svá textappealová představení pořádal i v 70. letech. Píše do časopisů Květy, Host do domu, Divadelních novin, Divadlo, Kultura, LN.

Dílo:
1. „Kdyby tisíc klarinetů“ – napsal to společně se Suchým

2. „Faust a Markéta“, „Služka a já“ – napsal společně se Suchým

Jiří Suchý

- básník, prozaik, dramatik a autor písňových textů.

Dílo:
1. „Člověk z půdy“

2. „Taková ztráta krve“ – k mnoha hudebním komediím napsal texty

3. „Jonáš a tingl-tangl“, „Zuzana je sama doma“ – kabaret.

- studio Ypsilon, HA divadla, Husa na provázku, divadlo Járy Cimrmana, divadlo Na okraji, Rokoko.