Vítězslav Nezval

- Vítězslav Nezval – Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Hrubínova Srpnová neděle, improvizované divadlo J. Wericha a M. Horníčka, tzv. text-appealy Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého, později i další divadla malých forem – Semafor, absurdní a groteskní dramata Kainarova, Horníčkova, Vyskočilova, Kolářova a zejména Havlova
- rok 1968 a srpnová okupace Československa znamenaly další uzlový bod ve vývoji českého dramatu
- 70. a 80. léta jsou obdobím normalizace – množství autorů nesmí publikovat, někteří jsou vězněni, jiní odcházejí do emigrace
- hodnotnější hry tvoří např. O. Daněk, J. Šotola, A. Koenigsmark, D. Fischerová, K. Steigerwald a další
- přitažlivější repertoár než divadla kamenná si udržují divadla malých forem a různá neprofesionální divadla (Studio Ypsilon, Hadivadlo, Na provázku, divadlo Járy Cimrmana, Sklep aj.)

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura
- Jezero Ukereve

Karel Čapek
- Bílá nemoc, matka

1. polovina 20. století
- po 2. světové válce se české drama ubíralo různými směry
- první významnější českou poválečnou hrou byly Drdovy Hrátky s čertem
- 50. léta jsou dobou tuhé cenzury
- vzniká především tvorba budovatelská a socialisticko realistická
- Vojtěch Cach – historické drama Duchcovský viadukt, Vašek Káňa – Parta brusiče Karhana, Pavel Kohout – Dobrá píseň, Miroslav Stehlík – Vysoké letní nebe
- od poloviny 50. let a zejména v 60. letech nastává uvolnění, vznikají kvalitní hry, tematicky i žánrově rozmanité

Jan Nepomuk Štěpánek

Čech a Němec
Obležení Prahy od Švédů
Břetislav I.

Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)
Divotvorný klobouk
Rohovín čtverrohý
každý něco pro vlast
Hadrián z Římsu
Zlý jelen
Božena

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
- nejvýznamnější český dramatik Národního obrození, v jehož tvorbě dosáhlo české obrozenecké drama vrcholu
- tvůrce českého realistického dramatu
- psal především hry ze současnosti
- Bankrotář, Pražský flamendr, paličova dcera, Fidlovačka - veselohra
- dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena
- historické hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka

1. polovina 19. století
- sílí snaha po vybudování stálého českého divadla
- roku 1862 je otevřeno Prozatímní divadlo (první představení – Hálkova historická hra Král Vukašín)

František Věnceslav Jeřábek
Služebník svého pána

Emanuel Bozděch
Zkouška státníkova
Světa pán v županu
- veselohry

Roku 1868 je položen základní kámen Národního divadla, r. 1881 vylo dokončeno (vyhořelo) a definitivní otevření ND bylo koncem roku 1883.
Generace Národního divadla:
Hudební tvorba – opera

Bedřich Smetana (1824 – 1884)
- tvůrce české národní hudby a české opery
- Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství