Třetí období

(1601 - 08) bylo obdobím velkých tragédií a tragikomedií, kdy Shakespearovo charakterizační umění dosáhlo vrcholu: Hamlet vychází z tragedie pomsty, avšak důraz je vněm položen na mravní dilema hlavního hrdiny, jenž má zabít vraha svého otce. Othello ukazuje jak intrikami lze i v čestném člověku probudit vášně, které vedou k spáchání zločinu. Hrdinou tragédie Macbeth je muž, kterého ke zločinu přivedlo jeho vlastní ctižádost. Král Lear odhaluje nemilosrdnou ziskuchtivost, jejíž obětí se stává starý pošetilý král neschopný rozeznat dobrotivé a milující své nejmladší dcery. Troilus Kressida je satira na válku a zradu lásky. Konec všechno spraví a půjčka na oplátku patří mezi tzv. Problémové hry (hořké komedie).
Ve čtvrtém období ( dramatické renesance) vznikly hry Perikles, Cymbelín, Zimní pohádka, bouře a Jindřich 8., v nichž Shakespeare uplatnil nové dramatické postupy. Některé z těchto pozdních her byly psány ve spolupráci s jinými autory.
Ze Shakespearovy poezie je nejvýznamnější sbírka 154 sonetů, adresovaných zčásti mladému příteli a zčásti tajemné černé dámě.