Ladislav Stroupežnický

Řadí se spolu s G. Preissovou a bratry Mrštíkovými k realistickému dramatu. Po počátečních veselohrách a historických hrách, z nichž vystižením dobového prostředí si uchovaly jistou popularitu veselohry Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová, nastoupil Stroupežnický uvědomělou dráhu realistického dramatu hrou Naši furianti. Jedná se o veselohru z jihočeské vesnice. Samotná dramatická zápletka – spor o místo ponocného mezi vysloužilým vojákem a krejčím není až tak podstatná. Důležitý je autorův ironický a kritický postoj ke vztahům mezi lidmi na vesnici. Ukazuje rozmanité typy lidí, zaměřuje se však především na českého sedláka, na jeho pýchu a tvrdohlavost.