Dramatická tvorba

60. let 19. Stol.
Je spojena s otevřením Prozatímního divadla roku 1862. Budova,, stojící v místech dnešního Národního divadla, byla zbudována zásluhou Františka Ladislava Riegra a otevřena přestavením Hálkovy dramatické hry Král Vukašín. O zřízení Národního divadla usilovala už generace 40. Let (Tyl, Palacký, Havlíček). Dramaturgem Prozatímního divadla se stal dramatik Emanuel Bozděch, autor vynikajících historických veseloher. Ze života Napoleonova čerpají veselohry Svěrapán v županu a Generál bez vojska. O historickou tragédii se zasloužil Bozděch dramatem Baron Goertz. V Prozatímním divadle se hrály hry starších autorů, především Tyla, ale i hry Nerudovy generace, především však Hálkova historická dramata. Nově proniká na scénu současné drama sociální Františka Věnceslava Jeřábka. Pokusil se v něm odhalit příčiny zápasu mezi dělnictvem a kapitálem. Např. v díle Služebník svého pána.