Josef Kajetán Tyl

(1808 – 1856)
Narodil se v Kutné Hoře. Láska k divadla, probuzena vlivem profesora Klicpery na gymnáziu, odvedla tyla od filozofických studií v Praze. Po dvou letech působení v kočovné divadelní společnosti vstoupil do služeb vojenské správy, věnoval se však hlavně divadlu a spisovatelské činnosti. Řídil česká představení na vedlejší scéně Stavovského divadla v Růžové ulici. Bouřlivých událostí let 1848 – 1849 se účastnil jako novinář ne jako spisovatel. Po porážce revoluce vstoupil opět ke kočovné společnosti. V hmotné bídě, za neutěšených rodinných problémů, pronásledován rakouskými úřady, a s podlomeným zdravím dožil svůj život v Plzni.
Tyl zaujímá důležité místo v dějinách českého obrozenského novinářství jako redaktor časopisu Květy.
Spisovatelskou dráhu začal Tyl českými povídkami z české minulosti – např. povídka Dekret kutnohorský.
Prózy se soudobou problematikou lze souhrnně označit jako povídky vlastenecké. Chtějí budit lásku k vlasti a k rodnému jazyku. Hrdiny jsou vesměs mladí lidé, vzdělaní a ušlechtilí, kteří musejí pro své ideály překonávat překážky a nejednou se dostávají do konfliktu s rodiči. Jinou oblast Tylova zájmu představují novely a povídky ze světa divadelního a hudebního. Zachycují často tragické osudy ztroskotaných umělců, kteří dobývají uznání ve světě, když jej nenalezli ve vlasti, např. – Pouť českých umělců. Známá je povídka Rozervanec, v níž Tyl spodobnil Máchu.