- roku 1938 bylo divadlo úředně zavřeno - V+W odjíždějí do USA a po válce Jan Werich působil v divadle ABC - Jiří Voskovec zůstává nadále v USA

b) D 34-41
- toto divadlo bylo avantgardní experimentální scénou založenou v letech 1933/34 (další číselné indexy označují vždy konec sezóny)
- režisérem i dramaturgem tohoto divadla byl Emil František Burian (1904 - 1959) - byl spisovatelem, skladatelem, výtvarníkem a hercem
- v tomto divadle se hrál moderní divadelní lyrický styl - propojení všech složek (tzn. textové, mimické, hudební, výtvarné, taneční a světelné)
- tento styl vyznává kritický pohled a reakce na společenské dění
- využívá rytmizovaného sborové recitace - tzv. voicebandu

- toto divadlo mělo různorodý repertoár
- adaptace děl klasiků - Klicpera, Shakespeare, Moliere
- dramatizace zvláště prózy - Haškův Švejk, Dykův Krysař, ale i poezie - Máchův Máj
- montáže z lidové poezie - Vojna
- inspirace z lidových dramat - Lidová suita
- hry současníků - Brecht, Žebrácká opera, Nezval, Milenci z kiosku a v roce 1940 veršovaná Nezvalova Manon Lescaut

František Lauger

- Periferie
- hra o lidech na okraji společnosti a hledání spravedlnosti
- Jízdní hlídka, Dvaasedmdesátka
- projev úsilí o harmonii všech složek dramatu


e) jevištní expresionismus
- prudká a křečovitá gesta



- ve 30. letech je u nich zaznamenán přechod od dadaistického humoru a parodie k politické satiře (kritika hospodářské krize a varování před fašismem)
- v této době začíná spolupráce s džezovým skladatelem Jiřím Ježkem (od r. 1929)
- hry jsou předznamenány vysoce intelektuálními dialogy na předscéně (tzv. forbína) - tyto forbíny jsou zčásti improvizované a jsou reakcí na aktuální politické a kulturní události

- hra Caesar
- je zaměřena proti fašismu a je o nedostatcích demokracie
- hra Osel a stín
- ve hře je spor o stín - politické pozadí procesu
- hra Kat a blázen
- hra o původu diktátora
- hra Balada z hadrů
- F. Villon jako tribun lidu
- hra Rub a líc
- je o krizi a fašismu
- hra Těžká Barbora
- jejich poslední hra Pěst na oko
- tato hra byla reakcí na události kolem r. 1938

Karel Hugo Hilar

- byl režisérem ve Vinohradském divadle a později v Národním divadle

- vytvořil inscenaci hry bratří Čapků Ze života hmyzu


2) neoficiální lidové divadlo
- zábavní scény, šantány a kabarety

- kabaret Červená sedma - působili v něm Jíří Červený a Eduard Bass
- kabaret Revoluční scéna - Emil Artur Longen
- představitelé lidové komiky - Ferenc Futurista, Saša Rašilov a Vlasta Burian
- Děstabor - dělnické divadlo - působil v něm Jindřich Honzl


3) avantgardní scény
- začínají vznikat od poloviny 20. let a jsou protějškem tzv. "kamenných divadel"

- je u nich patrný vliv poetismu a jsou inspirovány lidovou zábavou (např. kabaret, film či cirkus)
- je to typ divadla tvůrčího, spjatého se životem - dialog s diváky

a) Osvobozené divadlo
- bylo založeno ve 20. letech
- nejvýznačnějšími režiséry zde byly Jindřich Honzl a Jiří Frejka
- autorskou a hereckou dvojicí byli Jiří Voskovec a Jan Werich - bylo to divadlo autorské

- první představení - Vest Pocket revue (malá kapesní revue)
- je napsána pod vlivem poetismu - uvolněná stavba, sled dramatických, hudebních a tanečních čísel v scénickém celku = parodie na tradiční postupy

Jaroslav Hilbert

- Vinna
- tato hra je již moderní tragédií a řeší se v ní mravní problém svedené dívky - snaha se zbavit společenských předsudků
- ve hře vystupuje pouze 5 postav, v jednom měšťanském pokoji a v časovém rozmezí pouhého odpoledne


c) historické drama


- realistické - toto drama na podkladu Aloise Jiráska
- s prvky symbolismu a filozofické reflexe


- Jaroslav Hilbert - Falkenštejn
- Jiří Mahen - Jánošík


d) vážné drama

Jaroslav Kvapil

- byl režisérem Národního divadla v Praze

- hra Princezna Pampeliška
- hra Rusalka
- posloužila jako libreto k Dvořákově opeře - poetičnost, impresionistický a symbolistický smysl


Fráňa Šrámek

- Léto, Měsíc nad řekou
- tyto hry jsou tzv. lyrická dramata


b) prohloubení psychologie postav (vliv Henrika Ibsena) a omezení přemíry zápletek v ději

Hledání nových forem českého divadla v meziválečné době

v této době je patrný vliv světového dramatu


1) oficiální divadlo
- Národní divadlo a Městské divadlo na Vinohradech - režisérský typ

a) inie s prvky impresionistickými a vitalistickými
- poetická náladovost
- pojetí divadelní inscenace jako uměleckého celku - nejen text, ale i světlo, hudba, scéna a talent herců
- je zaznamenán vzrůst režisérské úlohy a režie

JOSEF KAJETÁN TYL (1808 - 1856)

Život:narozen : V Kutné hoře (velmi ovlivněn svým otcem-loutkové divadlo , herectví…)
Studia : gymnázium v Praze a v Hradci Králové
: nedokončil filozofii
zájmy : ochotnické divadlo
: poslanec Říšského sněmu =
: zastánce demokratismu
: redaktor a novinář Květy a Sedlské noviny
Soukromý život : po nedokončených studiích => ochotnická společnost
Putují po jižních Čechách , Domažlice , Klatovy , Bavory
- pak nastupuje do STAVOVSKÉHO DIVADLA
- překládá Shakespeara , dramaturg
1834 – 37 – zakládá vlastní divadlo
1851 – vyhozen ze Stavovského divadla => odchází ke KOČOVNÉ SPOLEČNOSTI
- vyrábí rekvizity , bídné poměry => podvýživa
11.7.1856 – umírá při vystoupení v Plzni
- pohřben na Mikulášském hřbitově
MANŽELSTVÍ : oženil se s Magdalenou VORHEMIOVOU ale žil s její dcerou
- herečkou ANNOU RAJSKÁ – 7 dětí
TVORBA : 1) překladatelský
2) rezenze – hodnocené
3) novinář
4) proza = krátké povídky
5) divadelní hry : a) hry ze současnosti – Fidlovačka aneb Žádná ….
Fidlovačka = slavnost ševců
Paličova dcera
trpí za hříchy svého otce * ŽHÁŘ

DIVADLO POLOVINY 19 . STOLETÍ

Václav Kliment Klicpera – (1792 – 1859)
- narodil se v Chlumci nad Cidlinou , v rodině krejčího
- vzdělání : měl se vyučit řezníkem , studoval filozofii , nedokončil studia medicíny
- zaměstnání : středoškolský profesor v Hradci Králové později v Praze
- Zájmy : ochotnické divadlo
- Vyučoval a ovlivnil : J.K. Tyla , J. Nerudu , V. Hálka , J. Němce(manžel B. Němcové)
Tvorba : Divadelní hry – zejména veselohry
- Zlý jelen
- Divotvorný klobouk
- Hadrián z římsů
- Veselohra na mostě
- Rohovín čtverrohý – zajímavost = v této hře jen mužské role

Jan Werich a Jiří Voskovec

První představení W+V je Vest Pocket revue (Malá kapesní revue) – vliv poetismu. Je to parodie na tradiční postupy (studentská recese) situační a jazyková komika. Vycházela z chaosu poválečné doby.
Další představení je The Smooking revue (Kuřácká revue)
Ve 30. letech přešli k politické satiře (kritika hospodářské krize a varování před fašizmem). Začali spolupracovat s Jaroslavem Ježkem(od roku 1929)
Vysoce intelektuální dialogy na předscéně (forbína) jsou zčásti improvizované a reagují na aktuální politické a kulturní události

Hry
Caesar (proti fašismu, o nedostatcích demokracie)
Osel a stín (spor o stín; politické pozadí procesu)
Kat a blázen (původ diktátora)
Balada z hadrů
Rub a líc (krize,fašismus)
Těžká Barbora
Pěst na oko poslední hra (reakce na události r. 1938), znamená pro Čechy to co Čapkova ,,Matka“
1938 divadlo úředně zavřeno, V + W odjíždějí do USA
Jan Werich se vrátil a po válce působil Jan Werich v divadle ABC
Jiří Voskovec zůstal v USA a Jaroslav Ježek u USA zemřel, ale je pochován u nás.

Filmy
Hej rup!
Pudr a benzín

Jaroslav Ježek
TMAVOMODRÝ SVĚT
Blues
Některé písňové texty vyšly jako poezie. (Život je jen náhoda)

avangardní Divadlo

Divadla malých forem je označení až po válce. Před válkou se používalo spíš označení avangardní.

Osvobozené divadlo
Název je odvozen z díla sovětského dramatika Tairova, dílo se jmenuje Odpoutané divadlo. Název Spoutané divadlo byl používán při okupaci těsně před emigrací W+V. Osvobozené divadlo bylo založeno 1925 a hrála se tam studentská recese.

Česky hrající pražská divadla 1885-1918

Aréna na Smíchově 1891-1934
Aréna u Deutschů 1893-1899
Divadlo Deklarace 1910-1920
Divadlo Edenové 1885-1886
Divadlo na Vinohradech od 1907
Divadlo na Výstavě 1898-1901
Divadlo U Libuše od 1881
Divadlo ve Vinohradském Národním domě 1894
Lesní divadlo v Krči 1913-poč. 50. let
Letní divadlo na Královských Vinohradech 1882-1892
Letní divadlo v pavilonu Flóra 1896
Lidové divadlo Uránie 1903-1946
Lidové divadlo v Libni 1905-1909
Národní divadlo od 1883
Novoměstské divadlo 1859-1886
Pištěkova aréna 1893-1932
Přírodní divadlo v Divoké Šárce 1913-poč. 20. let
Théätré-Varieté od 1881
U České koruny 1893-1896
U Města Prahy 1898
U Zlaté palmy 1897

Záznamy

o uváděných dílech prozrazují velké mezery v uvádění českých oper. Vyjma několika děl uvedených kočovnými společnostmi, byla první opera celá v češtině uvedena až roku 1839 (Méhulova Josepha).
Situace se mírně zlepšila po otevření Prozatímního divadla roku 1884, které bylo po deseti letech přejmenováno na Národní divadlo. Česká opera zde společně s činohrou působila až do roku 1918. Veškerý provoz divadla ovšem závisel na nevelkých finančních zdrojích, a proto převážně v zimě a na podzim se divadlo stávalo útočištěm kočovných společností. Stálý soubor se vytvořil až po přelomu století, neustále se ale potýkal s nedostatkem vybavení a členů.
Nelze se proto divit, že Janáček nabízel svoje opery přednostně Praze a Dvořák dokonce větší díla odmítal v Brně uvést. Jedněmi z mála moravských oper uvedených v Brně byly Janáčkovy Její pastorkyňa a Počátek románu.
Po roce 1918, kdy Češi získali samostatnost se situace zlepšila. K dispozici bylo i dobře vybavené německé divadlo. Během éry ředitele Františka Neumanna zažívalo Brno velký rozkvět operních představení. Sbor čítal 56 členů a během deseti let bylo uvedeno 101 oper. Počínaje Káťou Kabanovou měly všechny Janáčkovy opery premiéru v Brně. Z cizích oper se v Brně konala premiéra Debussyho Pelléase a Mélisandy. Po druhé světové válce přešlo německé divadlo do rukou Čechů a bylo přejmenováno na Janáčkovo divadlo (až do roku 1965)

Opera v mimopražských divadlech

Město Plzeň vybudovalo zděné divadlo již v letech 1830 – 1832. Zpočátku bylo určeno pouze pro německá představení, české hry byly povoleny až v 60. letech. Významným okamžikem se stalo první uvedení Prodané nevěsty mimo Prahu roku 1869. V roce 1902 bylo otevřeno divadlo nové, již zcela české. Hry a opery uváděné v obou divadlech odrážely dění v Praze, samozřejmě s přihlédnutím k místním podmínkám. Praxe získaná v těchto divadlech také pomohla mnoha sólistům a dirigentům v pozdějších letech v uplatnění v Praze.
Situace v Brně se vyvíjela odlišně. Vzhledem k nedaleké Vídni zde převažovaly tendence vídeňské, nikoli pražské. Brno mělo své první divadlo dříve než Praha (již r. 1732), později bylo nahrazeno kamenným (r. 1786). Repertoár divadel reagoval rychleji na situace ve vývoji ve Vídni než divadla pražská. Proto byla poslední italská opera uvedena už roku 1786, poté se dostávaly na scénu spíše díla německá.