Vývoj české opery

I když se opera blíží spíše žánru hudebnímu, je nedělitelnou součástí divadelní tvorby. Hudba dodává dílu slavnostní náboj, což si lidé uvědomovali i v letech dřívějších. Není proto divu, že při slavnostních premiérách k příležitosti otevírání nových divadel opera nikdy nechyběla. Již roce v 1862 při otevření Prozatímního divadla byla uvedena Cherubiniho opera Vodař. Při zahájení činnosti Národního divadla v roce 1881 a poté v obnovené podobě roku 1883 byla též uvedena opera – Smetanova Libuše.
První pokusy o tvorbu české opery se objevují v sedmnáctém století, jde však pouze o překlady oper italských či německých. Tvorba počátku osmnáctého století je spojena s divadlem Stavovským, které ovšem ovládali Němci. Česká divadelní představení se směla uvádět pouze jedenkrát týdně. Ke zlomu došlo až v roce 1862, kdy bylo otevřeno Prozatímní divadlo vybudované na náklady státu. Divadelní a operní společnost vytvořená kolem tohoto divadla byla první stálá a výhradně česká společnost. Skladatelé, v čele s Bedřichem Smetanou, začali komponovat výhradně pro Prozatímní divadlo.