Jupiter také už zvadlv kmet,
pleť jeho žlutě tak září,
ledové ruce, líný chod,
široké vrásky ve tváři.

Promrzelý je to kolahnát!
ač že vám sotva se plazí;
my když se nejpěkněj točíme,
on nám to, habán ten, kazí.

Mars -, no ten ještě by prošel předc,
jen kdyby nebyl tak rudý -,
to je to : hbitým že pijákem
voják as, po světě všudy.

Země -, ach Země! toť ženuška!
při práci věčně jen hravá,
plna je květů a písniček
mladá jak lípečka zdravá.

Ještě pak, holčička Venuše,
kypící, bující poupě,
a skoro matce až na klíně
Merkur, to nemluvně hloupé.

Je Vám to pečlivá matička,
kol sebe drží nás mladší,
ale i postárlé propouští,
jen až kam zraky jí stačí.