XXXIII.

Již vyznám se ze všech hříchů svých,
rád dívky že za pas beru,
a miluju-,li já k smrti rád,
že ještě se raděj peru.

Vím, vím, že je krásným coelibát,
též humanistův ctím víru,
již myšlénkou čistou pracují
ku "věčnému" v lidstvu míru.

Však mateřské Slunce prajinak
náš osud kdys upravilo
a Zem mezi Marsa, Venuši
tak doprostřed postavilo.

A marno je všechno kázání
a marna je všechna práce,
nám hvězdami pro vždy souzeno
ach! milovat se a prát se.