XXVI.

Vzhůru již hlavu, národe,
k nebi své zdvihni oči!
viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím, ty maličké
z jadrného jsou fládru,

ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.

Troufám, že při té myšlénce
srdce Ti povyskočí -,
nuž -, buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!
Jde to, ach jde! jen každý hleď
k vlastnímu dobře jádru :
bude-,li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádru!

XXVII.

gdo měkkým je, ten bídně mře!
Aj, lide, vzhůru k nebi zrak :
velká ta světla -, samý drak -,
had hada-,li nepozře,
drakem se nestane!

Boj všude boj, kam oko zře!
I věčné slunce, chce-,li žít,
musí se kolem s slunci bít -,
had hada-,li nepozře,
drakem se nestane!

Klam, v národech že láska vře!
Ach neposlouchej hravých vnad.
živ-,li chceš být, buď lačný had -,
had hada-,li nepozře,
drakem se nestane!