15. až 18. století

- v dalších stoletích se české drama většinou rozvíjí jako žánr pololidový
- v 17. století se nově objevuje i divadlo loutkové (nejvýznamnějším českým loutkářem byl Matěj Kopecký)
- zvláštní použití měly hry Jana Ámose Komenského, které sloužily didaktickým účelům, Škola hrou – Škola na jevišti
- v polovině 18. stol. vzniká lidová hra se zpěvy, která navazuje na náboženské hry (velikonoční, vánoční…) a zároveň vytváří i nový druh – hru dobrodružnou (Komedie o turecké vojně)
- divadlo sehrálo významnou úlohu v době národního obrození
- tehdy vzniká i novočeské divadlo
- od roku 1738 první česká hra Kníže Honzík), r. 1783 je založeno Stavovské divadlo
- v letech 1786-89 působí české divadlo bouda
- s ní jsou spojena jména: Václav Thám a hry Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka; Prokop Šedivý a hry Masné krámy a Pražští sedláci
1. polovina 19. století
- další rozkvět českého divadla nastává ve 20. letech 19. století
- souvisí zejména s organizací českých představení ve Stavovském divadle pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka
- hrají se především hry historické, rytířské a žánrové veselohry ze současnosti