Měsíce v juliánském kalendáři mají střídavě 30 (4x) a 31 (7x) dní, únor 28 a v přestupném roku 29 dní. Nepohodlné označování dní podle kalend, id a non, zůstalo nedotčeno. Juliánský kalendář je dílem řeckého astronoma Sósigena (1. stol. př. n. l.), pojmenován podle G. I. Caesara, který jej 46 př. n. l. zavedl v Římě.
Křesťané převzali juliánský kalendář a postupně ho upravovali. Nepřesnost výpočtu délky roku byla odstraněna v 16. stol. gregoriánskou reformou kalendáře (v 16. stol. totiž předstihl kalendář o 10 dní přírodní rytmus daný oběhem Země kolem Slunce). Gregoriánská reforma byla vyhlášena 24. 2. 1582 bulou papeže Řehoře XIII. Tímto byly z nového kalendáře přebývající dny vypuštěny, a aby rozdíl opět nenarůstal, snížil se počet přestupných roků ustanovením, že letopočty končící dvěma nulami budou přestupné pouze tehdy, budou-li dělitelné číslem 400 (přestupný bude rok byl 2000,ale ne 1700, 1800 ani 1900.) . Gregoriánská reforma kalendáře nabyla platnost v roce 1582, takže se po 4. říjnu mělo psát 15. října. Okamžitě ji přijaly Itálie, Polsko, Španělsko a Portugalsko, Francie v prosinci 1582, německé katolické země 1583, protestantské 1700, Anglie 1752, Rusko 1918, Řecko 1924. V českých zemích gregoriánská reforma kalendáře přijata v roce 1584 (v Čechách a ve Slezsku v lednu, na Moravě v říjnu). Gregoriánský kalendář se částečně prosadil i mimo oblast křesťanské kultury: v Japonsku 1872, v Turecku a v Egyptě 1927, v Číně 1949. A Gregoriánská reforma je dosud platnou.