Realistická je také známá hra Naši furianti od Ladislava Stroupežnického. Ten díky svému vesnickému dětství dokázal skvěle zachytit prostředí jihočeské vesnice a vztahů v ní panujících. Každá z postav jedná v souvislosti se svým čistě individuálním charakterem a jistou omezeností národní povahy spatřovanou právě v onom furiantství. V dialozích samozřejmě nesmí chybět patřičný dialekt a na vše je z nazíráno s kriticko-humorným nadhledem typickým pro český realismus.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let dochází k odklonu od komedií směrem k dramatu. To již nekritizuje jen ony ‘drobné nedostatky’, ale celý život vší společnosti. Východisko zde tvoří hra Paní Urbanová od Viléma Mrštíka (1886). Děj se odehrává na malém moravském městě, kde se ženská hrdinka marně snaží najít východisko ze sňatku z rozumu a nečinného, nesmyslného života. Je zde kladen důraz na vnitřní svět hrdiny a tímto dílem tak Mrštík vytvořil nový typ hrdinky.