První

Havlova disidentská hra byli Spiklenci, inspirovaní politickými změnami roku 1968. Dva spiklenci musí po převzetí demokratické moci stejně nakonec povolat zpět diktátora. Velmi volně Havel zpracoval Brechtovu Žebráckou operu. Opět tu zobrazuje demagogické působení všemocné totalitní vlády na myšlení lidí.
Ve hrách Audience a Vernisáž se objevuje značně autobiografická postava spisovatele Vaňka. V první z nich Vaněk, jako disidentský spisovatel, rozmlouvá při práci v pivovaře se svým nadřízeným – sládkem. Patrný je kontrast mezi jazykem sládka a vytříbeností Vaňkova vyjadřování.