Další hra,

Hospoda na mýtince, je prvním společným dílem Smoljaka a Svěráka. Na rozdíl od předchozích je pak situována více do minulosti, jakoby přímo z Cimrmanova pera. Cimrman byl prohlášen za kriminalistu – ve hře Vražda v salonním coupé, případně i za tvůrce netradičních pohádek – Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Hra Němý Bobeš jde v kombinaci semináře a divadla nejdále – přednášející odcházejí od mikrofonu, aby se sami stali jednou z postav.
Roku 1972 se DJC stěhuje do sálu Reduty, a musí také bojovat se zákazem účinkování. Divadlo vystřídalo řady dalších působišť (Branické divadlo, divadlo Solidarita ve Strašnicích) a dnes hraje v Žižkovském divadle. Během normalizace musí také některé hry stáhnout z repertoáru, jiné přepracovat a nové předkládat ke schválení. Takto vznikají hry Posel z Liptákova nebo Lijavec.