Čalouník

odtrhl kraje koberce, z druhé strany to samé udělal kulisák Paša, dva mladí kulisáci, kteří se zaškolovali, vzali proti rohy koberce a na dané znamení klusali a přehrnuli ten ohromný koberec do středu a docela pohřbili svého jevištního mistra, který se ve tmě tkaniny a prachu pytloval, kýchal a volal. Já jsem tady, podejte mi baterku! Ale všichni kulisáci se seběhli a jeden přes druhého volal. Neměli bysme ten koberec vypráskat? Kam nám zmizel náš mistr?