ABSURDNÍ DRAMA

(= ANTIDRAMA)
- rozvoj od 50.let, extrémně antiiluzívní
- nechce zobrazovat reálný svět, ale modelové situace, kt. mají odhalit prázdnotu jazyka, určité stereotypy v myšlení i v jazyce, nesmyslnost života
=> záměrně deformovaný jazyk, slouží k nedorozumění
- ruší tradiční divadelní prostředky a postupy, dějová složka je potlačena, děj je nesou- vislý, postavy jednají nelogicky, opakování replik i situací
- nelogický děj, narušená kompozice
- tragikomické ladění
- navazuje na existencialismus => pocit odcizení, neschopnost komunikace
Beckett - Čekání na Godota
Ionesco - Plešatá zpěvačka - podkladem je konverzační příručka angličtiny. Postavy hovoří frázemi z této příručky. Absurdita života.
Smoček - Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho
Havel - Audience - spisovatel Vaněk, disident pracující v pivovaře, vede dialog s nadřízeným sládkem; intelektuální kultivovanost × pseudolidová bodrost; závěr – návrat k výchozí situaci, nesmyslný bludný kruh = stereotyp života bez smyslu)