Julie a romeo

Klasickou hru, která už ani „klasičtější“ být nemůže, nastudoval Martin Huba a použil překladu Martina Hilského a Lubomíra Feldeka. Přesto je z použitého scénáře zřejmé, že tvůrci inscenace chtěli vybočit z obvyklého pojetí „staré klasiky“ a zvolili odlehčenou letní formu.

Scéna (autor Jozef Ciller) je ale vyvedena klasicky a působící věrohodně, jak ve vztahu ke hře, tak ve vztahu k architektuře dvora purkrabství. Diváci se proto dočkají krásného balkónu obrostlého břečťanem, po němž Romeo (Ladislav Hampl) bravurně šplhá, dovedně cvičí a přitom vede milostný dialog s Julií (Zuzana Vejvodová). Vraťme se však k oné odlehčené verzi: autoři skutečně zvolili neortodoxní pojetí Shakespearovy tragédie a hru převedli spíše na komedii. Jejich pojetí ovšem, jako každé nové odvážnější zpracování, budí emoce mezi diváky a ne každému se může hra líbit.Je však nutné podotknout, že mírné přepracování dialogů a zachování linie příběhu patří k atmosféře Letních shakespearovských slavností a místu jejich konání. Je přece léto a lidé se rádi přijdou zasmát a pobavit pod širým nebem! (Tato adaptace v Národním divadle by pochybnosti a rozpaky rozhodně vzbuzovala). Na letní scéně ale hra nepochybně „sedla“.Vtipnosti úpravy dialogů rozhodně napomáhá výběr některých herců - Emília Vašaryová, v roli chůvy Julie, na sebe svým herectvím a vtipem strhává takovou pozornost, že někdy zastiňuje hlavní postavy Romea a Julie. Stejně tak představitel Merkucia (David Novotný), jež rozehrává herecký koncert a dokonce se pouští do parodie pražského přízvuku („séš v pohoděéé?“). Tuto otázku mu nakonec položí jeden z jeho druhů, v okamžiku, kdy umírá po ráně Tybaltovým mečem.